Obezita je již považována za globální onemocnění, které postihuje jen v České republice 60-65% lidí. Nadváha je u populace definována při překročení BMI 30 u bělošské populace a u asijské populace tato hodnota přesahuje BMI 25. Pro orientaci nadváhy je definován také obvod pasu, který je nad 102 cm u mužů a u žen 88 cm.

K invazivní léčbě nadváhy je přistupováno v době, kdy dojde k selhání veškeré snahy pacienta léčby konzervativní cestou. Tedy snížením příjmu potravy, pohybem, změnou životního stylu a psychologickou léčbou. Důležitými parametry je tedy i typ obezity, kterým je konkrétně tak zvaná morbidní obezita, což je obezita III. stupně, či obezita II. stupně s přidruženými onemocněními způsobenými právě nadváhou. Dále již výše zmiňovaná překročená hodnota BMI 30 a tělesné parametry.

Chirurgickou léčbou obezity se zabývá obor bariatrické chirurgie, která provádí operace výhradně laparoskopicky, aby byla operace co nejméně zatěžující.

Mezi nejhojněji prováděné operace patří v Evropě bandáž žaludku, v USA převažuje bypas žaludku. K dalším zákrokům , které se dnes začínají hojně provádět lze počítat tubulizaci žaludku, také nazývanou sleeve resekcí a plikace žaludku.

Pro provedení operace musí pacient splňovat hlavní kriteria, kterými je psychologický aspekt zvládnutí operace, dále zda je pacient schopen se přizpůsobit novým stravovacím návykům a také pokud pacient netrpí onemocněními trávicího traktu, kam patří vředová choroba žaludku, hiátová kýla atd.

Bandáž žaludku

Je nejméně náročnou a zatěžující operací. Jejím principem je zavedení silikonového kroužku na horní část žaludku a tím jeho přiškrcení. Žaludek nabyde tvaru ,,přesýpacích hodin“ . Je možné regulovat průměr kroužku v závislosti na potřebách a stavu pacienta. Podle možnosti nastavení průměru bandáže dělíme tento zákrok na adjustabilní a neadjustabilní. Přičemž u adjustabilního typu je možné měnit průměr kroužku i pooperačně, kdežto u neadjustabilního typu je průměr nastavej před operací a zaváděn již s jeho fixní velikostí.

Pacient je pooperačně omezen v objemu okamžitě přijímané potravy, takže může přijímat potravu jen po malém množství a má rychlý pocit sytosti, který přetrvává delší dobu. Tím je tedy omezen v přísunu potravy a je i dosaženo menší potřeby nasycení. Proto pacient přijímá menší množství energie, hubne a ztrácí na váze mnohem rychleji.

Celá operace probíhá laparoskopicky, při níž je do těla pacienta laparoskop zaváděn jen několika vpichy, což má za následek snížení zátěže pacienta, kratší pobyt v nemocnici, který se tak zkrátí až na jeden den a pacient je již po deseti dnech schopen nastoupit zpět do práce. Vpichy pro laparoskopickou cestu do dutiny břišní jsou také praktické pro následující estetickou stránku, kdy pacient nemá po zákroku výrazní a bolestivé jizvy.

Po zákroku je třeba dodržovat malý přísun potravy. Pokud by pacient porušil toto pravidlo, mohlo by dojít k roztahování a přeplňování horní části žaludku, ve které zůstává potrava oddělena kroužkem delší dobu po ztrávení. Právě to by mohlo vést až k ohrožení na životě nebo přinejmenším zdravotním komplikacím.

Co se týče přijímané potravy po operaci, může pacient bezprostředně po zákroku jíst pouze kašovitou stravu, poté přechází na najemno nakrájená jídla a po 6-8 týdnech je schopen konzumovat běžnou stravu, kterou ovšem musí pečlivě rozkousat a i u ní se musí vyvarovat ovoci a zelenině se slupkami, mléčným výrobkům, alkoholu a nepropečenému masu.

U pacienta pozorujeme výrazné snížení váhy především v prvním roce po operaci, kdy ztrácí průměrně 2-4 kg za měsíc. V následujících letech úbytku na váze ubývá a pacient zhubne díky operaci v průměru 35-40 kg.

Bypas žaludku

Tento operační výkon je nyní na vzestupu díky jeho dobrým pooperačním výsledkům. A to především u pacientů s diabetem mellitus II. stupně. Princip operace spočívá v oddělení malé části žaludku v jeho horní části a propojení se začátkem tenkého střeva. Úspěšnost operace je ovlivněna výskytem pooperačních komplikací a dosahuje tedy 65%. Ke komplikacím patří krvácení ze staplerových linií a déle po operaci se může přidat tvorba píštělí a vředových lesí v oblasti napojení žaludku na střevo a zúžení v této oblasti. Mezi další komplikaci je, že pacientovi mohou chybět určité složky potravy, které nebyly stráveny a mezi ně patří vitamin B 12, železo, vitamin D atd. Proto je třeba sledovat obsah těchto složek a případně je doplňovat.

Sleeve gastric resection

Tento operační výkon vznikl z biliopankreatické diverze. Přičemž samotná tubulózní resekce byla první dobou této operace a později bylo zjištěno, že tento zákrok byl pro pacienta dostačující a přínosný v oblasti snížení váhy.

Principem operace je podélná řez žaludkem od pyloru, podél malé kubatury až k Hissovu úhlu a tato vnější polovina je oddělena a vyjmuta. Tímto je vytvořen zmenšený prostor pro trávení. Přínosem je oddělení fundu žaludku, kde dochází k produkci hormonu ghelinu, který informuje organismus o pocitu nenasycení, tedy hladu. Tím pacient nepociťuje výrazný pocit hladu a tím nemá potřebu zvýšeného příjmu potravy. Tento zákrok má podle všeho i pozitivní vliv na hormony duodenální (zejména GLP-1). Úspěšnost operace je 60 %. Důvodem nižší úspěšnosti jsou komplikace, mezi které patří krvácení z resekovaných oblastí, tvorba píštělí a abscesů. Problémem je nevratnost této operace oproti bypasu.

Mezi další operace patří:

Žaludeční plikace – nejmladší metoda. Jde zde o zmenšení objemu pro příjem potravy a to principem zahrnutí stěny žaludku do vnitřního prostoru žaludku a vnějším zašitím stěny.

Biliopankreatická diverze – maobstrikční výkon. Jde o uměle vytvořený syndrom krátkého střeva s vysokou úspěšností, která se pohybuje mezi 85 – 89 %. Problémem je opět malnutrice v podobě vitamínů, bílkovin a stopových prvků. Mezi další patří odchod spíše řídké stolice.

J.Hazdrová